Kathakali

Tanečníci Kathakali se svými bohatými kostýmy a výrazným nalíčením, díky kterému jsou zapsáni v Guinessově knize rekordů, stali symbolem jihoindického státu Kerala a jižní Indie vůbec. Pravidla pro hudbu, pohyby a mimiku nejsou o nic jednodušší, než komplikované obrazce zdobící tváře tanečníků. Proto se vracíme zpět do Keraly, abychom tento jedinečný tanec blíže poznali.

Troška historie

Kathakali doslova znamená "hraní příběhu". V současné podobě existuje od 17. století a pochází z indického státu Kerala. Jeho kořeny ale samozřejmě sahají mnohem hlouběji. V Kerale totiž stále existují dva taneční styly, ze kterých se Kathakali vyvinulo - Kódijattam, což je jediná podoba starodávného dramatu, které se přísně řídí pokyny 5000 let straých Védských písem, které dodnes udržuje malá komunita zvaná Čakjar jako součást své služby v chrámu. A pak je to Krišnaattam, který můžete dodnes vidět v chrámu v Guruvájuru. V neposlední řadě bylo Kathakali ovlivněno místními domorodými tanci.

Za první vystoupení Kathakali vděčíme vládci Kotakkaru, který sepsal první hru sestávající z cyklu osmi příběhů z eposu Rámajána. Každý z nich trval osm až deset hodin a celé se to jmenovalo Ramanattam, později však zdomácněl název Kathakali. Příběhy z ostatních Purán a písem byly přidány až později. Zpočátku si herci k představení i sami zpívali a hudební doprovod byl omezen na maddalam (bubínek), čengila (kovový gong) a elathalam (činelky). 

Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Představení

Kromě herců, kostýmů a samozřejmě neodmyslitelného make-upu patří k vystoupení tři věci:
- opona, kterou drží dva pomocníci - je to 1x2 m velký kus jednobarevné látky s namalovaným lotosem nebo hlavním Božstvem. V součastné době tam bývají často vytištěná jména herců nebo herecké skupiny.
- olejová lampa zvaná kalivilakku, vysoká asi metr bývá vyrobena z bronzu. Jako palivo slouží kokosový olej. Lampy zůstávají součástí představení, i když už se dnes většinou používá elektřina.
- stolička slouží nejen k tomu, aby na ní herci seděli, když to děj vyžaduje, ale také na ní stojí, což může například symbolizovat jízdu na voze. 

Dříve se Kathakali předvádělo téměř výhradně v chrámech nebo v domech místních vládců. Pro představení se zhotovuje pandal (jeviště) velké alespoň 4x4 metry. Bývá bohatě ozdobeno kokosovými listy a květinami. Blízko jeviště také stojí tzv. zelená místnost.

Kolem 6 hodin večer začíná Kelikóttu, což je předehra na buben, gong a činely, oznamující začátek Kathakali představení. Skutečné představení začíná až v 9 hodin (v Indii se zásadně nikam nespěchá :-) Mezitím, jak slunce zapadá, pomocníci tanečníků rozsvítí velkou lampu, která bude po celou noc jediným zdrojem světla. Samotný začátek oznamuje arrangukeli, což je krátké sólo na rytmické nástroje a pak už přichází thodajam - abstraktní tanec, který předvádějí jen mírně nalíčení mladší herci. Poté pomocníci zvednou oponu a zpěváci začnou zpívat Vandanašlókam - modlitbu k vybranému Božstvu. V této chvíli se předstravuje i hlavní postava celého dramatu, tentokrát už v bohatém kostýmu a výrazném make-upu. V další části zvané Mélapaddam dostanou prostor hudebníci a zpěváci - jde totiž jen o hudební část. A pak začíná samotné divadlo, které většinou trvá až do rozbřesku. Závěr představení oznamuje Dhanasí - tanec bez epického významu. 

Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Za čtyři složky vystoupení se považuje:

1. Angika abhinaya - tělo herce

Součástí Kathakali je schéma výrazů tváře, mimiky a gest, které doprovázejí pohyby a pózy. Důležité jsou pasáže čistého tance zvané Kalasam, které slouží k tomu, aby zvýraznily určité bhávy - nálady. Gesta rukama vyprávějí děj a řídí se podle Hastalakšna Dípika - tradičního písma, které gestům připisuje různé významy. O nich připravujeme samostatný článek. 

2. Váčika abhinaja - hlasová stránka vystoupení

Herci během představení zásadně nemluví. Text v podobě veršů mají na starosti zpěváci. Herci písně vysvětlují svými gesty a pohyby, k čemuž slouží právě Angika abhinaja. Hudba je samozřejmě v karnatickém stylu, její místní podoba se nazývá sópanasangítam. 

3. Satvika Abhinaja - vyjádření nálad a pocitů

Indická teorie dramatu rozděluje 9 hlavních pocitů a emočních stavů. Ty se pak vyjadřují pomocí gest a mimiky. Než herec svoji mimiku dokonale zvládne, trvá to mnoho let.

4. Ahraja Abhinaja - make up a kostýmy

Tanečníky Kathakali poznáte na první pohled podle typických kostýmů a silného líčení. Většinu make-upu si nanáší herec sám, pomocníci pak jen doplní čuti - zarámování obličeje bílým papírem a rýžovou pastou. Vlastně tento tanec má nejpropracovanější a nejsložitější systém líčení na světě. 

Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Rozděluje se podle typu postav:

- Pačča (zelená). Do této kategorie spadají vznešené a hrdinské postavy, které oplývají dobrými vlastnostmi. Dominantní je zelená barva obličeje, kterou rámuje bílý papír. Do této kategorie patří Krišna, Ráma nebo Pánduovci. Postavy, které mají jako vlastnost i rozhořčení nebo hněv, jako je například Šiva nebo Agni, mohou být nalíčeny šafránovou barvou.

- Kathi (nůž). Název pochází od červeného vzorku v oblasti nosu, který se podobá noži. V některých případech, například pro krále smrti Jamarádže, může být i černý. Tento znak symbolizuje kvalitu nevědomosti a temnou stránku postav. Postava, která má ale navíc mírné romantické dispozice, jako třeba Ravana nebo Durjódhana, , mají tento vzor kratší. Delší ho naopak mají osobnosti, které pouze vystupují jako siláci.

- Minukku je jednoduchý make-up bez orámování bílým papírem. Je vyhrazen pro ženské postavy a bráhmíny. Všechny ženské postavy hrají muži.

- Čuvana thadi (červený vous) je termín, který se používá pro démonické líčení velmi zlých a zuřivých postav. Obličej se stává skutečným malířským plátnem. Tyto postavy většinou mají největší koruny na hlavách. K bradě jsou přidělány obrovské červené vousy. Takto při vystoupení vypadá Dušašán nebo Bali.

- Vellathadi (bílý vous) mohou nosit pouze ty nejlepší postavy. Naprosto se liší od všech ostatních. Na hlavě nosí korunu, která spíše připomíná velký klobouk. Nejčastěji tak můžeme vidět Hanumana.

- Kálí (černý) - je vyhrazen pro hrubé a surové postavy, jako je Nišadás. Na hlavě mají pokrývku podobnou obrácenému kuželu. 

Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Což se bohatých kostýmů týče, vrchní část bývá většinou červená, vyjímečně může být nahrazena černou nebo modrou. Spodní část tvoří velice nabíraná sukně, většinou bílá, na kterou je třeba několik metrů látky a kalhory. Na kotnících jsou pak nezbytné gunguru - velké rolničky zvonící podle kroků tanečníků.