Madhya Pradesh - země letních sárí

Počet obyvatel: 74 milionů
Hlavní město: Bhópál
Jazyk: Hindština

Madhja Pradéš je poprávu označován za srdce Indie. I samotný jeho název - Madhja - znamená "prostřední", nebo "mezi". A právě v této zemi se krásně smísily severoindické s jihoindickými vlivy, stejně tak jako východní indická kultura se západní. Nám se Madhja Pradéš do podvědomí zapsal nejen chrámovým komplexem v Kadžuráho s erotickými sochami, ale také největší průmyslovou katastrofou v historii, kdy v hlavním městě Bhópálu zemřely tisíce lidí.

"Chrám lásky" v Khajurahu Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Historie

Na území Madhjapradéše se nacházejí nejstarší naleziště na celém indickém subkontinentě. Například v blízkosti města Bhópál v Bhimbetika se v jeskyních objevují malby z doby paleolitu. Nálezy jsou samozřejmě i z pozdějších období. Rozkvětu toto území zaznaměnalo za vlády guptovců, kdy bylo tvořilo součást jejich impéria Haršvardhan. poté se ale země rozdrobila na nesčetné malé státečky, bojující mezi sebou. Další významnou dynastií byli Čandelové (10. - 11. stol), kterí po sobě zanechali mnoho historických staveb, mezi nimiž jsou i chrámy v Kadžuráho. Po vládě Rádžputů přechází Madhja Pradéš postupně pod vládu sultánů z Dillí. Větší část území si podmanil maharádž Akbar a jeho pravnuk Aurangzeb toto dílo dokonal. Současné hranice získal Mahja Pradéš až v roce 2000, kdy se od něj oddělil menší stát Čattisgarh.  

Jeskyně Bhimbetika Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Khadžuráho - Chrámy lásky

I když tyto chrámové komplexy proslavily zejména "nestydaté" sošky lidí (a nejen lidí), kteří se spolu oddávají erotickým hrátkám (často i dost neuvěřitelným způsobem :-), málokdo ví, že z architektonického hlediska se jedná i mezi indickými chrámy o velký unikát. Zejména od sedmdesátých let se turistická návštěvnost tohoto místa prudce zvedá a nyní je (po Tádž Mahalu) nejnavštěvovanější turistickou destinací. Během krátké doby 100 let zde dynastie Čandelů postavila komplex 85ti chrámů, ze kterých se dnes dochovalo jen 22. Názory na to, proč chrámy zdobí zrovna erotické výjevy, se různí. Nejpravděpodobněji je to proto, že Čandélové byli příznivci tantrismu, který učí, že skrze oddávání se pohlavním touhám může člověk dojít osvobození.

Erotické vájevy na zdi chrámu Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Buddhistické stúpy v Sánčí

Jedny z nejnavštěvovanějších buddhistických památek je komplex asi 50ti staveb, které korunují vrcholek hory Sánčí. tyto stavby, většinou stúpy, byly postaveny mezi 3. stol. př. n. l. a 12. stoletím n.l. Návštěvník tak může na jednom místě zakusit atmosféru zrodu, vrcholu i úpadku indického buddhismu. Největší stúpu a monolitický sloup, stejně jako mnoho jiných staveb, zde postavil král Ašóka, nejznámější příznivec buddhismu v dějinách Indie. 

Stúpa v Sánčí Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Bhópál - město tragédie

V prosinci roku 1984 došlo v hlavním městě Madhja Pradéše v Bhópálu k nejhorší chemiské katastrofě v historii. V noci z chemičky Carbon Dioxide uniklo více než 40 tun metylisokyanátu, kyanovodíku a dalších smrtelně nebezpečných plynů. Během této noci zde zemřelo oficiálně 5000, neoficiálně až čtyřnásobný počet lidí. Americká společnost Union Carbide - svůj závod ihned po havárii opustila a ponechala zmrzačené oběti jejich osudu. Společnost byla požádána, aby odškodnila alespoň ty, kteří zůstali trvale neschopní práce. Firma však odmítla zaplatit 220 milionů dolarů, které v rámci tzv. předběžného vyrovnání požadovaly organizace sdružující oběti katastrofy. Společnost raději po léta platila armádu právníků, kterým se úspěšně dařilo prodlužovat nekonečné soudní spory. Nakonec se v roce 1989 indická vláda rozhodla přistoupit na mimosoudní vyrovnání ve výši 470 mil. dolarů. Výplata odškodnění činila průměrně 270 až 530 dolarů na osobu (s tím, že "pro Inda to stačí"). To postiženým často nestačilo ani k zaplacení nutné lékařské péče za posledních 5 let. Více informací na http://archiv.greenpeace.cz/bhopal/fakta.html

Tance v Madhja Pradéši

Saila neboli Danda náč je tanec, který tančí mladí chlapi v jihovýchodní části země po dokončení sklizně. Refrény písní, které tanec doprovázejí, jsou monotónní, jako je Nanare nana.
S tyčemi také tančí nomádské kmeny, jako jsou Bandžárové, svůj oblíbený tanec Lehangi. Tanec často zahrnuje i akrobatické prvky. Ženy tančící tento tanec jsou doslova ověšeny stříbrem a zabalené do pestrobarevných látek, často pošitých zrcátky. Není vyjímkou, že při tanci navíc balancují velkou kovovou nádobou na hlavě.
Dalším velmi oblíbeným tancem je tanec Karma, který se vztahuje ke stejnojmennému stvátku plodnosti, který připadá na srpen. Symbolem bývají větve nebo strom, který je často přinese do vesnice a tanečníci tančí kolem něj.

Čandérí sárí

Každá Indka ví, že pokud shání nejtenší sárí pro ta největší vedra, musí se ptát po "čandérí sárí (chanderi saree) z Madhja Pradéše. Tato sárí jsou opravdu tenká a průsvitná, téměř éterická. Oblíbené jsou také pro své jednoduché, decentní vzorky, za inspiraci většinou složí motivy v čandérských chrámech. Zde se také vyrábějí jedny z nejlepších "silco" sárích, kdy se bavlněné nitě při výrobě látky protkávají hedvábnými. Sárí jsou většinou jednobarevná, s tenkým kontrastním okrajem a drobnými buti (malými tečkami nebo tečce podobným vzorkem) na zbytku sárí. Ta se ale začala dělat až od poloviny 19. soletí, předtím byla sárí úplně jednoduchá. Jako vlečka slouží vždy jeden nebo dva jednoduché zlaté proužky, které často najdeme na obou kooncích sárí. 

Stejně jako celé sárí je i barva většinou světlá a na pohled lehounká. I když většinou okraje spíše barevně ladí a splývají se zbytkem sárí, oblíbenou je ale třeba i černo - červená kombinace nebo tzv. Ganga - Jamuna sárí, kdy je jeden okraj červený, druhý zelený a zbytek sárí v přírodní barvě. Mezi další oblíbené barvy patří: angúri (zelené krozny), dalibmí (tmavě růžová), gul bakší (madženta), kánsí (světle fialová), džámla (purpurová), dhání (zelená), čintámani (paví), ámrak (zlatá) nebo tapkírí (hnědá). Ke získání červeného odstínu se používá barva získaná z teakového stromu, pro tmavě oranžovou zase místní strom Kali akol. Čandérí sárí jsou svojí jemností tak proslavená, že se často jako Čandérí sárí prodávají i jiná tenká sárí z ostatních částí Indie.

Tradiční styly oblékání sárí jsou krásně zdokumentované zde: