Odissi

Tanec Odissi je stejně jedinečný, jako stát Orissa, že kterého pochází. Neodolatelná směs severo a jihoindických vlivů dala vzniknout překrásnému tanci, který zaujme elegantními polohami, ladnými pohyby a také nádhernými kostýmy doplněnými stříbrnými šperky.

Historie

Stejně jako všechny ostatní jihoindické tance má i Odissi svůj počátek ve spisu Nátja šástra, který detailně popisuje všechny pohyby, výrazy obličeje i mudry (gesta rukou). A stejně tak šlo vždy o tanec náboženský, vyjadřující buď abstraktní modlitby, nebo vyprávějící příbeh Rádhy a Krišny, Šivy a Párvatí nebo jiných Božstev. I když je tento tanec tisíce let starý, první zmínky najdeme v jeskyni v Udaygiri z 1. stol. př. Kr., kde jsou vyobrazeny sochy zaujímající typické postoje tance Odissi. Až do 17. století byl tanec i tanečníci a tanečnice vysoce ceněni. Poté ale dochází k úpadku, také vinou britnského hnutí Anti -nautch (doslova protitaneční hnutí), a tanečnice začaly být považovány za jen o něco málo lepší, než prostitutky. Toto hnutí má na svědomí úpadek i všech ostatních klasických tanců a represe vedly až téměř k jejich zániku. K obnově dochází až v době indické samostatnosti, kdy nadšenci i odborníci shromažďovali a zkoumali písemné záznamy, obrazy i sochy a vyhledávali přežívající mistry, aby tanec zrekonstruovali v jeho původní podobě. V roce 2003 se strhl velký poprask po tom, co známá herečka Rani Mukherjee tančila v Odissi kostýmu moderní bollywoodský tanec. Nesčetné stížnosti z řad učitelů tance a tanečnic donutily taneční vystoupení neopakovat, a důstojnost tance tak byla zachována.

Gopy Priya dd

Taneční styl

Dodnes existují tři různé způsoby tohoto tance: Mahari, Nartakí a Gotipau. Mahari tančí Dévdásí, což jsou chrámové tanečnice, který svůj život zasvětily Božstvu. Tento tanec se tančí v chrámech. Nartaki naopak našla své místo na královských dvorech a Gotipau tančí chlapci převlečení za dívky.

Základní pozicí v Odissi je Tribhangi - postoj prohnutý na třech místech. Narozdíl od Bharatanátjam a Kučipudi není tento tanec oboustranně souměrný a většina poloh zahrnuje vybočení na jednu nebo druhou stranu. 

Pohyby vycházející ze základní Tribhangí zahrnují nehybnou horní polovinu těla, zatímco nohy se pohybují do různých stran. Baitha je poloha, kdy se jedno koleno dotýká země, zatímco druhá noha je natažená na stranu nebo dozadu. Pozice vycházející z polohy Čauka zase nechávají nohy nehybné, zatímco zbytek těla vytváří pohyby. Mínadandí znamená "pokrývání prostoru". Zahrnuje houpavou chůzi, kdy se při každém kroku noha polokruhovým pohybel přemisťuje dopředu.

Gopy Priya dd

Hudba

Hudební doprovod k tanci Odissi je stejně, jako všechno ostatní, naprosto svérázný. Orijská hudba se sice většinou řadí do severoindického hudebního stylu Hindustan sangín, ale mnoho společného má i s jihoindickou karnatickou hudbou. Nejdůležitějším hudebním nástrojem je pakhavadž neboli madal, což je bubínek, který se s menšími obměnami používá v celé severní Indii. Dalším rytmickým nástrojem jsou mandžíry - malé činelky. Nejpoužívanější flétnou je bansuri a doprovod tvoří i sitár a tanpura.

GopyPriya dd

Kostým a šperky

Stejně jako u ostatních jihoindických tanců se dnes kostýmy šijí z místních sárí. Odissi kostým poznáte na první pohled podle bomkai nebo ikkat vzoru. Co ale Odissi od ostatních tanců odlišuje nejvíc jsou stříbrné šperky (u ostatních tanců dostává přednost zlato). Kromě opasku, náramků, dlouhého a krátkého náhrdelníku je typickou ozdobou hlavy jakási korunka kruhového tvaru, která je přichycena vzadu k drdolu, nad kterou ční malá věžička symbolizující chrám. Vše může být dozdobeno živými nebo umělými květy. Do pěšinky se pak dává stříbrná tikka.