Nagaland

Počet obyvatel: 2 miliony
Hlavní město: Kohima
Jazyk: Angličtina + 60 kmenových nářečí

Horský stát Nagaland je jedním z nejméně probádaných států na světě, ať už se týká historie nebo i území - na mapě jsou stále bílá místa. Jako oděv domorodcům slouží jednoduchá šála na tisíc způsobů, doplněná korálky.

Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Historie

Jak jsme už říkali, historie tohoto státu je téměř neznámá. Informace o nágských kmenech (Nága znamená "had" anebo také "nahý") se dochovaly z historií sousedních států. Podrobnou historii známe až od roku 1816, kdy území přešlo pod nadvládu Myanmaru a v roce 1826 přišla birská Východoindická společnost. I když se jí dokázala se podařilo zastavit lidské oběti, které byli tedhy u většiny kmenů běžné. Ihned po získání nezávislosti, kdy se Nagaland stal assamskou provincií, vznikly velké nepokoje. Kmeny se snažili buď o větší samostatnost, nebo dokonce o odtržení od Indie. V roce 1955 tam dokonce musela být poslána armáda, aby zjednala pořádek. Nepokoje, terorismus a vraždy pokračovaly až do té doby, dokud nebyl Nagaland uznán jako samostatný stát v rámci indických svazových republik. Dodnes se ale projevují snahy o úplné odtržení od Indie. I když většina obyvatel vyznává křesťanství, nijak jim to nebrání v páchání teroristických útoků, jejihž častými cíly bývají turisté, kteří do tohoto státu mohou jen s povolením, průvodcem, ve velké skupině a to ještě jen na určitá místa. (Kamarád projížděl přes Nagaland do Manipuru, přepadní autobusu teroristy přežil jen díky tomu, že byl oblečený jako Ind a teroristé ho ve tmě nepoznali).

Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Kmeny

Většina lidí žije na vesnicích ve starobylém kmenovém zřízení a věnují se zemědělství. Největšími kmeny jsou Ao, Konyak, Sema a Angami. Většina z nich vyznává křesťanství, konkrétně baptismus, někteří si ale stále ponechali původní animistickou víru. Většina jazyků, kterými mluví, nemá psanou podobu a domorodci se mezi sebou často domlouvají anglicky. Všechny kmeny vypadají podobně - jsou nižší postavy, mají vystouplé lícní kosti, mandlové oči a nazlátlou pokožku. 

Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Písně a tance

Každý kmen má samozřejmě bohatou zásobu zpěvů a tanců. Heliamleu jsou taneční písně, většinou s romantickými náměty. Hereileu jsou válečné písně. Skládají je zejména stařešinové a vzpomínají na hrdinské činy svoje nebo svých předků. Neuleu jsou legendární písně. Rovněž je skládají stařešinové a vyprávějí o neobvyklých skutcích, které se kdysi staly. Zajímavé jsou písně Hekialeu - staří muži v nich vzpomínají na svoje vlastní mládí a skutky, které vykonali. Hekialeu neboli duet - tyto písně skládají stařešinové, zpívají je však mladíci a dívky společně. 

Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Oblečení

Oděvy Nagalandu se od sebe liší stejně, jako kmeny samotné. Od prostých bederních roušek z jelení kůže zde můžeme najít poměrně propracované látky a šály, dozdobené nesčetnými korálky. Základním oděvem je vlastně šála, která lze nosit mnoha způsoby. Liší se i její provedení a to nejen podle kmenu, ale i zaměstnání nebo postavení jeho jednotlivých členů. Klasickou barvou kmene Angami jsou červené a žluté (nyní místo žlité moderní zelená) proužky na černém základě. uspořádání proužků záleží na mužově postavení. válečníci kmene Ao zdobí svoje šály motivy tygrů, slonů a lidí. Každý motiv něco vypovídá o svém nositeli. Kmen Changů zase šálami rozlišuje svobodné chlapce a dívky, novomanžele a straší manžele. Nejoblíbenějšími barvami jsou červené, černé a modré cik-cak vzorky. Populární šály jsou černo - červené kmene Yimchunger, které mohou nosit jen ti muži, kteří ve válce získali hlavu nepřátele. Muži a zejména ženy dozdobují svlj oděv nesčetnými korálkovými nebo mušličkovými náhrdeníky. Mušličky můžeme často najít i na náramcích a jiných ozdobách.

Zdroj: https://commons.wikimedia.org